Historie chovu u nás

ČESKOSLOVENSKÁ PRVENSTVÍ

Plemenné knihy všech tří čs. kynologických svazů (ČSCH, Svazarm, ČSMJ) poskytují ve svých zápisech bohatý rejstřík plemen, chovaných na území ČSSR. Naše kynologie má ve světě dobré jméno a řadu obětavých nadšenců, kteří vynakládají nemnoho úsilí, aby zmíněný rejstřík rozšířili o další jméno a zajistili nováčkovi dobré chovné podmínky a popularitu v očích široké pejskařské veřejnosti.

Také briard našel v roce 1969 „svého člověka“. Stala se jím paní Alena Bendová z Prahy, kterou upoutal chlupatý ovčák se šibalským výrazem natolik, že se rozhodla věnovat mu natrvalo svou přízeň i čas. Prvním briardem, který vstoupil na půdu ČSSR se stala plavá fena Sibelle des Philippiques, zakladatelka chovu v první chovatelské stanici briardů „Bohemia-Sibelle“ v majetku paní Bendové. Dne 7. října 1971 přivádí Sibelle na svět první vrh plavých briardů, otcem se stal francouzský plemeník Roscius des Elfes de Malouse.

Plavý Atlas z tohoto spojení je určen jako zakladatel 1. linie briardů v ČSSR, partnerkou se mu stává plavá Francouzka Jocaste des Philippiques.

V roce 1972 přichází z Francie první černý briard Vladimir des Elfes de Malouse, aby založil ve spojení s dcerami Roscia a Sibelle 2. linii briardů. Stává se úspěšným otcem, skládá zkoušky do výše ZVV 2 a obhajuje první CIB (mezinárodní šampionát krásy). Jeho potomci ho následují v prvenstvích. Plavý Claud Bohemia-Sibelle dosahuje v exteriéru výborný-res.Cacib a výkonu úctyhodného počtu 6 zkoušek, mezi nimiž nechybí vedle všestranných a mezinárodních ani záchranářská speciálka. Jeho sestra, plavá Drina Bohemia-Sibelle, jej předstihuje a jako prvá – a zatím jediná – fena briarda skládá v rukou zkušeného vycvikáte pana Michala Krupičky lavinářskou speciálku a zvyšuje tak skóre svých složených zkoušek na číslo sedm.

Koncem roku 1974 získává „občanství“ další černý Francouz, Job de la Plaine Saint Just, zakladatel 3. linie briardů. Ani tato linie nezůstává bez úspěchů. Černý Barry Pepův Ranč po matce Beryl Bohemia-Sibelle, dceři Vladimira, obhajuje titul CIB. Sourozenci ze spojení Joba s plavou Arcou, dcerou Atlase a Jocaste, přinášejí chovu další prvenství, Černý Dexter Belong jako prvý dosahuje úspěchu coby finalista Mistrovství ve výkonu služebních psů, skládá 7 zkoušek z výkonu a jako prvý mezi nimi ZPO a ZVV3. Jeho sestra, plavá Dayca, získává jako první fena CIB (úplně první CIB mezi našimi briardy byl Barry Pepův ranč) a přidává k němu i šampionát Polska. V roce 1976 se začíná o briarda zajímat sousední NDR a základ pro svůj chov nalézá v ČSSR.

Prvním briardem, který opustí čs. půdu, aby se stal zakladatelem chovu briardů v NDR, se stává plavý Ariel Petřiny, syn Atlase a Jocaste.

Tolik tedy briardi. A co jejich majitelé? První zájemci o plemeno se sdružují spolu s příznivci bobtailů (staroanglický ovčák) v Klubu málopočetných plemen pod hlavičkou Svazu chovatelů drobných hospodářských zvířat. Ustavující schůze se schází dne 6. srpna 1972. Práce v Klubu se rozbíhá od března 1973. Je stanoven věk pro zařazení do chovu a podmínky chovu. Nezapomíná se na pracovní způsobilost plemene – psi dostávají jako podmínku chovnosti složení zkoušky ZVV1. První chovatelská akce se koná 14. ledna 1974. Účastní se jí sourozenci z prvého vrhu briardů v ČSSR a černý Vladimír. Rozhodčí jsou ing. Nachtigall a pan Odvárko. Klub málopočetných plemen se rozrůstá o další plemena, vesměs drobné postavy a vyloženě společenského charakteru. Majitelé briardů se cítí stísněni a využívají proto možnosti založit vlastní chovatelskou skupinu pod hlavičkou Svazarmu, spolu s dalšími služebními a pracovními plemeny.

Od roku 1976 jsou tedy briardi vedeni jako pracovní plemeno, se všemi povinnostmi i právy, jež k tomu přináležejí. Od roku 1976 také rychleji vzrůstá chovatelská základna a k původním čtyřem vrhům z let 1971 – 1975 přibývají další. Okruh zájemců o plemeno a jeho chov se rozrůstá, což se příznivě projevuje v počtu zápisů do plemenné knihy.

Koncem roku 1983 je zapsán poslední narozený briard tohoto roku pod číslem 691. Mapa Čech a Moravy se zaplnila, briardi konkurují úspěšně ostatním plemenům na výstavách i na cvičištích.

Bílá místa zůstávají dosud na mapě Slovenska, které projevilo zájem o briardy poněkud později. Prvním briardem na Slovensku se stala černá Cora Zikar ze spojení Job a Anelle v roce 1977, první vrh této feny byl odchován až v roce 1980 ze spojení s plavým Claudem Bohema-Sibelle (Vladimír a Allene). Do konce roku 1983 zaznamenala slovenská plemenná kniha 49 briardů, pocházejících z českých a moravských odchovů, 3 chovatelské stanice a jejich 4 odchovy. V roce 1983 byla na Slovensku v Bratislavě první chovatelská akce briardů.

Temperamentní Francouz, kamarád do slunce i nepohody, přítel, jenž nikdy nezklame, získal pevnou pozici v řadách čs. chovatelů a má „zelenou“…

(Z dostupných materiálů sestavila MVDr. Blanka Miholová,

tehdejší hlavní poradkyně chovu, r. 1984)

STRUČNÝ PŘEHLED OD LET OSMDESÁTÝCH

V polovině roku 1987 překročil počet briardů u nás číslo 1000. Chovných jedinců je v té době 128 (v ČSR 112, v SSR 16) a do chovu vstupují domácí plemeníci 2. a 3. generace. I když se v sedmdesátých a osmdesátých letech podařilo „ze Západu“ dovézt několik briardů se zajímavým rodokmenem, z různých důvodů se většina těchto importů v českém chovu neprosadila. Obtížnost výjezdu na krytí do zahraničí a centrálně řízený chov vedly k vysokým počtům krytí u několika málo krycích psů, a tak zatímco většina uchovněných psů nebyla v chovu použita vůbec, jiní byli využiti během krátké doby i více než 15krát!

Velkou práci pro náš chov dělá v té době  MUDr. J. Mráková, která svou fenu Daycu Belong opakovaně kryje v zahraničí vynikajícími psy své doby - "B" vrh svět. vítězem Orpheem du Grand Condor (Igor du Mont St. Margueritte x Jaffa d´el Pastre), "D" vrh psem Clou de la Flute de Pan (Onk des Pierailles x Alette de la Flute de Pan), do té doby nejúspěšnější "E" vrh rakouským plemeníkem  Degasem  vom Wurmbach (Rubis x Ondia des Carrieres Noires), a vrh "G" psem Tegman du Marais d´Oleron.

V roce 1978 byl dovezen z Holandska Orestes van den Unrest (Varras van Termey x Jeska de la Richesse) z Holandska a na půl roku byl na krytí zapůjčen Francouz Lupin des Philippiques (Tennes des Philippiques x Igée des Elfes de Malouse). O rok později byl z Francie dovezen Prof de Millepoils (Mustang de la Spirouterie x Idole) a v roce 1980 další pes z Francie Oman des Philippiques (Majestic Image Pa Chicks x Iane  Raphaelle des Elfes de Malouse). V roce 1981 byl dovezen další Francouz Rostock des Philippiques (Pa Chicks Majestic Image x Nemesis des Philippiques - dcera Lupina). Roku 1982 byla z Belgie dovezena plavá fena Fiesta of the Gloaming (ta působila v polské CHS Imago), v roce 1983 pak ze stejné chovatelské stanice přibyl plavý pes Hill (Flasch- syn Maradji des Carrieres-Noires x Faquita of the Gloaming), oba výstavně velmi úspěšní. V roce 1986 se do Čech dostává z Francie plavá Ulmia des Philippiques, z Holandska černá Ariadne Valuas a z Belgie černý Kubula van’t Wuitensnest (Tzigane du Roux et du Noir x Holly). Ariadne a Kubula se v následujících letech opakovaně stávají vítězi československých klubových výstav. V roce 1987 byl dovezen z Německa plavý APOLL Trollenkind (Degas von Wurmbach x Asti von den Drei Birken) do CHS z Michal. Z Francie dorazil Boogie- Woogie de la Porte de Choisy (Mosso du Roi des Saules Pleurers x Uchka du Marais du Val) a z Belgie polosestra Kubuly Kasiterit van´t Wuitensnest. Ta se stala zakladatelkou chovu v CHS Kasiterit. Náš chov v té době ovlivňuje i v Polsku žijící plavý Ator des Carrieres Noires a černý Fighting Chance Imago, syn Fiesty a Tzigane du Roux et du Noir.

V roce 1986 byl založen Klub chovatelů briardů a ve stejném roce se uskutečnila 1. speciální výstava briardů v Bratislavě. V této době je na území ČSSR 67 chovatelských stanic, ale pouze 27 je aktivních (na Slovensku jsou tři stanice, jedna z toho aktivní). Klub chovatelů briardů se rozdělil v roce 1990 a od té doby se český a slovenský chov vyvíjí zcela odděleně.

Musíme si uvědomit, že do roku 1989 byl rozvoj našeho plemene silně determinován politickou situací - náš chov byl ve světě prakticky neznámý (protože nebylo možné vyjíždět na výstavy mimo socialistický tábor), a tak pro zahraniční chovatele byla naše země jakási "černá díra", do které prodat štěně znamenalo ho vlastně odepsat. O to cennější byla ochota několika málo zahraničních chovatelů "riskovat" a v našem chovu se i přes všechna úskalí angažovat.

Troufám si tvrdit, že určitým „mezníkem“ se pro naše briardáře stal rok 1985 a MVP v Brně, kde mohla většina z nás úplně poprvé na vlastní oči spatřit vynikajícího briarda opravdu evropské úrovně- belgický chovatel Pol Wansvijnsberghe (CHS of the Gloaming) přivezl multichamp. TZIGANE du Roux et du Noir. Tento pes, čerstvý vítěz holandské i belgické speciálky, tehdy zapůsobil na diváky kolem výstavního kruhu jako zjevení, byť pod českým rozhodčím skončil v konkurenci dvou psů na druhém místě ;)…

Příliv nové krve nastal po otevření hranic po roce 1989 a rychle znamenal výrazné rozšíření chovné základny a kvality odchovů, a to nejen kvůli importům, ale především pro uvážlivá a mnohdy mimořádně „šťastná“ krytí v zahraničí. Briardi z českého chovu začali vyhrávat na výstavách v zahraničí, a to se rychle projevilo i na zájmu zahraničních chovatelů o náš chov.

Dnes má český chov ve světě skvělý zvuk – naši briardi pravidelně vyhrávají i ty nejvýznamnější evropské chovatelské akce (např. evropské speciálky UEBB), a dokonce i nejvýznamnější akce v zemi původu (National d’Elevage, Championnat de France…). Máme také několik světových vítězů ve všech kategoriích.

Bez falešné skromnosti lze tedy říci, že čeští briardi patří v současné době k úplné briardí „špičce“.